Delay

S lehkým zpožděním snad konečně začala zima. Nemám zatím nic zajímavého, co bych k tomu dodal, tak jenom pár fotek psiska, které je ze sněhu úplně vedle (jako každý rok) a řádí v něm, šťastné jako blecha.

Warren Bennis

"Jsme všichni andělé jenom s jedním křídlem, můžeme létat jen když se objímáme."

Nevím, jestli se s tím plně ztotožňuju, nicméně ta myšlenka se mi moc líbí.

L´étoile

Dneska sice teploměr ukazoval na slunci 30 (slovy: třicet) stupňů, nicméně s větrem moc srandy nebylo. A už vůbec ne na Hvězdě (jo, ta velká placka, fukejř se tam nemá o co zarazit), kde jsme povenčili Bifa.



Nějakým lidem vedle málem uletěl drak, malé psy a děti si starostlivé matky raději přivazovaly, brána k letohrádku se povážlivě kývala a vůbec celá hurikánová scenérie romantickou odpolední procházku moc nepřipomínala.
Ale není holt každý letošní lednový den letní, občas musí člověk počítat i s nějakým tím klimatickým hnusíkem.

Akrofobie

Nedá se říct, že by můj pes trpěl strachem z prostředí v nadpisu - au contraire. Projevuje se to mimo jiné tím, že tuze rád kadí do výšky. Neváhá trávit dlouhé minuty hledáním vhodného objektu, na jehož povrch by shora umístil svůj odložek.
Tímto stylem velmi rád kálí na nízké patníky, ploty, stromy a jednou si dokonce z nedostatku invence pokadil svůj vlastní míč na hraní (ke kterému se od té chvíle již moc neměl).

Dnes jsme míjeli popelnice, u kterých byla k poslednímu odpočinku odložena malá jedlička. Jak asi tušíte, na jednu větev jí v tu ránu přibyla dlouhá nelichotivá vánoční ozdoba. Původně jsem vám ji chtěl vyfotit, ale nerad bych slabším povahám touto příhodou nadobro do budoucna zkazil pohodu svátků klidu a míru.

Limone

Už jste si někdy všimli, jak nádherně voní citron? Jsa doma, byvše nachlazen, valim do sebe čaje s medem a zmíněným voňavcem.
To si takhle po ránu připravujete ozdravný nápoj, rozkrojíte citron a místo mačkání jenom strnete v poloze, ve které vás jeho omamná vůně zasáhla, natáhnete evaporace z plných plic a nic jiného na světě vás v tu chvíli nezajímá, než si aspoň jedním smyslem prožít ten dokonale rajský pocit.

(o správném používání těch nepochybně chybně užitých přechodníků v první větě se rád nechám poučit)

мандарин

Dneska ráno jsem si koupil svoji první dobrou mandarinku. Už mě nebavilo hrát loterii, zda bude ovoce šťavnaté a chutné, tak jsem si vyžádal radu odbornice na slovo vzaté a ta mi prozradila sladké vychytávky:

- mandarinka by měla být širší než vyšší
- jadřinec by měl být trochu ´zapuštěn pod povrch´
- slupka hladká a ´přilepená´ k dužině

Dá to trochu fušku vybrat ty správné, ale úsilí se vyplatí. Dík, janino.

Veselost málem nastala u pokladny, kde jsem zjistil, že nemám cash. Dvě mandarinky pokladní zvážila a vyřkla ortel: "4Kč, prosím" Už už jsem tahal kartu a rychle vymýšlel originální výmluvu, proč platím à la Big Lebowsi, nakonec jsem ale ty štyry káble odněkud vyštrachal, takže se extempore s placením cca 8 eurocentů kartou nekonalo.

Venku naložim Bifteka do auta a na křižovatce si krátím čekání sledováním dvojky staršího pána s malým pejskem, kterak ze všech sil dobíhají tramvaj. Fandil jsem jim, vypadalo to, že když ještě trochu přidají, tak ji doženou. To samé asi napadlo i pána, ještě trochu přidal, zakopl a švihl sebou na zem. Nic se mu nestalo, ale vteřinky ztratil, takže se jenom odevzdaně zvedl a smutně pokračoval už pomalu, protože věděl, že ho svezení mine.
Bylo mi ho děsně líto a uvažoval jsem, že ho naložím a odvezu, kam bude potřebovat. Od takového rozhodnutí mě zradilo to, že jsem pospíchal do práce a že jsem nevěděl, jak by na sebe v autě reagovali dva cizí čoklové.

(Až pozdě jsem si uvědomil, že jsem je klidně mohl naložit na zadní sedadla a nemusel je vézt až do cíle, ale jenom na další zastávku, kde by si naskočili do tý tramvaje. Takže mě ostuda - před sebou samým - nakonec neminula.)

psílove

Biftek pejsky miluje od rána do večera (není to fenka). A jak je vidět, docela ho to zmáhá.

Jeho nová láska je sedmiměsíční australák Diaz. Čili pes, který Bifťoura energeticky minimálně dohání, možná i trochu předbíhá (díky smrtící kombinaci jeho povahy a věku). Dneska spolu hoši řádili spoustu hodin na zahradě, v lese a pak ještě nemálo v restauračním zařízení (tímto děkuji trpělivé obsluze, jež nás nevyhnala) a doma.

Moje nová láska je Afričanka Zuu.

Tak jak?

Co nového?

Před vánočkama týden slovenského horského bezsněží (díky úžasné společnosti skvělé aj tak), poklidné svátky v Českém Ráji, žádná předsevzetí do nového roku, Bif still rox, zakoukal jsem se do jedné slečny.

Tož tak.