Slavný čundr - 29.7.06

Po dlouhém plánování a velikém natěšení se na mě janina se zanachem umluvili a vytáhli mě na opravdický čundr. Čundr se vším všudy - spaní ve stanu uprostřed lesa, několik dní bez sprchy (!), potřeby vykonávané v lese (!!!) a všechny ty další radosti s ozdravným pobytem v přírodě spojené.


Cesta započala náramně - všichni posilněni mým mocným hemenexem (na máslíčku prohřátá šunka, na to nemálo vajec a těsně před dokončením ještě plátky sýra) jsme nasedli, vyjeli, těšili, smáli, vtipkovali.
Ne dlouho.

Zanach počal postupně za břich se držeti, nervózně se rozhlížeti, poté sakrovati a ještě o něco později již regulérně skučeti.

Nedalo se jinak, než v Novém Městě se obléci do šprcek a v mohutném lijáku se pokusit dojít do nemocnice.
Nedalo se - silnice zcela pod vodou, všude hromy blesky, rány jak když od sebe trháte atomový jeleny v říji.
Nakonec jsme se do špitálu dostali, zanacha zrentgenovali, zultrazvukovali, zjistili, že mu nic není, ale pro jistotu si ho tam dva dny na pozorování nechají. Skvělá zpráva.
Ničevo, holt to vyjde příště, no. Takže zpátky do Kuřimi, spat a druhý den student busem do Práglu.
Ale užili jsme si tu projížďku vlakem tam a zpět pěkně, wtz.