Jak se dovolat do krbu

Jako správný chalupář pořídil před lety taťulda krb, díky kterému jsou večery příjemnější a plamínky koukatelnější než s dřívějšími kamny.
Vynálezavý stvořitel šel dokonce tak daleko, že udělal ve stropě nad krbem díru, díky které je pokoj s dotyčnou krásně vytápěn zároveň (on je tatík JEŠTĚ vychcanější a udělal díru u stropu a u země i do sousedního pokoje nahoře, takže je teplo i tam, ale to teď není dôležité).
Hned u díry je postel, na ní jsem spal a bezelstně si vedle sebe odložil telefon. Ač se to nestává, v noci jsem se asi zavrtěl více, než bylo telefonu zdrávo a poslal jsem ho na nechtěnou exkurzi šachtou dolů.
Problém je v tom, že krb je zděný až ke stropu a tudíž pokud něco spadne do oné díry, není kudy to vyndat.
Říkám si - kašlu na telefon, stejně je starý a odřený. Jenže takový plastový bazmek by asi při dalším zatopení udělal z naší voňavé chaloupky peklo pro jakékoliv nozdry.

Přemýšlel jsem, kde začnu do krbu kopat tak, abych nemusel vyndavat cihly.
Nakonec mě hryzla spásná (ano, i mě občas napadne něco zajímavého) můza, že bych se mohl nasoukat spodem (otvorem, kterým proudí studený vzduch za krb, aby se tam mohl ohřát a hoden termodynamického zákona stoupat vzhůru konat teplé dobro) pod krb a zkusit zašátrat.
Vyplatilo se. Sice jsem nahmatal věci, které jsem nikdy v ruce držet nechtěl (nepřejte si vědět, co je v útrobách 15letého krbu), kromě toho však i neštastný přístroj. Happy end

Nesouvisející P.S. Pokud nejste zrovna úplne psychicky v pohodě a náhodou se stane, že uslyšíte písničku, kterou máte spojenou s nějakym silným emocionálním zážitkem či člověkem, dejte si pozor, co zrovna děláte. Mně se málem nevyplatilo, kdyz jsem v takové situaci řídil auto.

N.P.P.S. Bifťour dnes dostal za odměnu kus uzeného žebra. Normálně si podobné věci vychutnává přímo na zemi, ale z žebra jsem mu před předáním kus ujedl a proto usoudil, že bude bezpečnější se zbytkem zalézt do boudy, aby nemohl už nikdo dál ujídat. Chytrý psék.